Styx a Regulus 2

27. května 2010 v 18:45 |  Regulus
Sblížení

+koukne na šlehačku ve spreji, zamyslí se na vteřinku a šibalsky se pousměje+ Tos mi neměl ukazovat. +rychle hmátne po ní a než jí Regulus v tom stačí zabránit, už má mezi očima bílý nadýchaný kopeček a ona stříká dál, až má Regulus celý obličej úplně skrytý pod pěnou+ Se mnou není radno si zahrávat! +směje se a vesele stříká dál+
Ty blázínku *snaží se jí chytit ruce aby na něj přestala stříkat šlehačkou, když se mu to podaří tak jí veme z ruky šlehačku* Prchej! *a začne po ní stříkat ještě zbytky šlehačky co zůstaly ve spreji a přitom si to sundavá z obličeje aby alespoň trochu viděl*
+když přijde o sprej, tak se rychle otočí a začne před Regulusem utíkat, aby ji nezasáhl. Vříská, vylítne ven a rychle se rozhlíží, kam má bežet. Regulus je jí v patách, tak vběhne do prvního pokoje, na který narazí a hledá v něm bezpečí. Hned poté zjistí, že tam žádný jiný východ, než ten, ve kterém stojí Regulus, není. Kouká mu do očí, pomalu couvá a když narazí zády na zeď, usměje se a zadýchaně řekne+ Jsem v pasti.
běží za ní, a když vidí, že vlítla do pokoje ze kterého není úniku usměje se na ní jako na kořist a pomalu postupuje k ní se šlehačkou v ruce* Teď budeš souzena za tu nebohou šlehačku *přistoupí na dosah ruky a začne to na ní všude stříkat a směje se*
+vidí, že už jí stejně nic jiného nezbývá, než být dneska totálně upatlaná, tak si začne tu šlehačku dlaněmi rozmazávat po obličeji, po krku a po prsou a jazykem si slízává rty, kam jen dosáhne+ Aby to bylo dokonalé, chtělo by ten zmrzlinový pohár polít ještě griotkou a dozdobit. +zalízne se a koukne na něj přimhouřenýma očima+
*přestane na ni stříkat protože šlehačka už došla* zajímavý nápad, griotka a nějakou třešničku navrch... napadá tě něco poháre? *kouká se na ní*
+je ráda, že šlehačka konečně došla, protože vypadá jako sněhulák+ Já navrhla griotku, na tobě je ta třešnička. Jen už mě, prosím tě, ničím nepatlej, +výhružně+ jinak to budeš muset za trest ze mně všechno vlastnojazyčně slízat. +uculí se a olízne si rty+
Fajn griotku beru.*usměje se a olízne si rty* Tak to tě budu muset ještě něčím pořádně popatlat abych si to potom vychutnal *zavrčí jako pes a potom se usměje*
Stejně už vypadám, jako zmoklá slepice, tak je mi jedno, čím si mě ještě přizdobíš. Tvůj jazyk se bude muset namáhat, aby to ze mne dostal, ne můj. +uculí se a otře mu z tváře šlehačku, aby mu vůbec uviděla do obličeje+ To se nám to dneska nějak vymklo z rukou, co? Přišla jsem na čaj a vypadám jako zákusek. +zasměje se a líže si prsty+
No, ale snad nejsladší zákusek jaký jsem kdy viděl *slízne ji z čela šlehačku* No pro příště až přijdeš zamknu kuchyň tak, aby se tam ani jeden z nás nedostal. My a kuchyň... nebezpečná kombinace *usmívá se a taky z ní stírá šlehačku a strká si prsty do pusy* Ještě, že mám jednu provizorní koupelnu, jinak nevím co by sme si po společných návštěvách počli *směje se*
To si tedy váááážně rozmyslím, jestli ještě někdy sem k tobě přijdu. +řekne žertem+ Jseš moc hravý a moc divoký. +mrkne na něj+ Ne že by se mi to nelíbilo... +chvíli se navzájem olízují jako dvě kočky, pak to ale vzdá+ Myslím, že tohle sami asi nezvládneme. Koupelna? Mohla bych ji využít, prosím?
Moc divoký? To mě ještě neznáš pořádně *mrkne na ní, Koukne jak jsou oba zmatlaní* Máš pravdu asi ne, pojď se mnou *zavede ji do koupelny, vejde podá ji ze sušáku ručník* tady máš, a kdybys potřebovala tak támhle *ukáže na věšák* visí župan *usměje se* Budu čekat v obýváku ty můj poháre.
+zavře za ním dveře, chvíli přemýšlí, pak je pro jistotu kouzlem zamkne, svlékne ze sebe špinavé šaty, vleze si pod sprchu, smývá z těla i z vlasů zbytky zmrzliny a šlehačky a asi tak půl hodiny, jak je jejím zvykem, se sprchuje. Vypne vodu, oblékne si župan a jde do obyváku+ Jsem čistá jako lilie. Ale neopovaž se ještě na mne cokoliv patlat! +pohrozí prstem+
*když zavře, usměje se a jde do obýváku, když po 10 minutách uzná, že je asi také z těch lidí, kteří se sprchují věčnost vezme si knihu a začne si číst, jakmile přijde položí knihu a prohlídne si ji , v jeho županu vypadá poněkud komicky, je jí trochu větší* To je fajn, vypadáš opravdu čistěji než před chvílí *usměje se*neboj patlat už bych si na tebe nic nedovolil *zvedá ruce v obranném gestu* Tak teď je řada na mou očistu *vstane a jde ke dveřím, pak se ještě otočí* kdybys cokoli potřebovala řekni si skřítkovi, za chvilku jsem zpět *usměje se a odejde se sprchovat*
+zavolá si skřítka+ Prosím dvě dvojité skotské. A nádobu s ledem. +ještě za ním zavolá, než zmizí+ Mohl by ses mi postarat o mé šaty? +sedne si do křesla, chvíli se rozhlíží a pak sáhne po knize, která leží vedle a jelikož miluje knihy, začte se+
*skřítek donese nádobu s ledem, dvě vojité skotské a postaví to na stůl* Šaty budou hotové za čtvrt hodiny madam, kdybyste mě potřebovala stačí lusknout*ukloní se*
*vejde dovnitř, má na sobě černou košili a kalhoty a má mokré vlasy, když uvidí, že si Styx čte usměje se a nenápadně se proplíží za ní a poté ji zakryje rukou oči* Hádej kdo jsem? *snaží se napodobit její hlas*
+poděkuje skřítkovi a čte dál. Lekne se, když se jí najednou na očích objeví teplé ruce, vezme mu jeho dlaně do svých a otočí se+ Regulusi! Tys mě vylekal! +zasměje se+ Tebe ty legrácky ještě neopustily? +všimne si, jak mu to moc sluší v té černé barvě, kterou miluje a snaží se svůj obdiv skrýt+ Pojď si sednout, objednala jsem pití.
To jsem měl v úmyslu, s tebou mě to nějak baví, vždycky se totiž lekneš *usměje se a sedne si naproti ní* Koukám dobrý výběr *usměje se a vezme si skleničku a podá ji tu její* Doufám, že ses tu moc nenudila, ale nevěřila bys, kdy všude jsem měl tu zmrzlinu. *usmívá se*
To mi povídej, já ji taky měla i tam, kde jsi mi ji vůbec nenapatlal. Fakt by mne zajímalo, jak se tam dostala. +směje se+ Ne, nenudila, četla jsem si. +ukáže na knihu+ Zajímavá literatura. +ťukne si s ním+ Zajímáš se o černou magii?
Zmrzlina je prevít *usměje se, ale při její zmínce o černé magii trochu ztuhne* Proč se ptáš? *ptá se opatrně*
Protože tahle kniha, +ukáže zase na ni+ má s ní dost společného. +všimne si jeho nejisté reakce+ Co je ti? Já se taky zajímám o černou magii. V Zemi hříchů se spousta lidí zajímá o černou magii.
*podívá se na ní* Ano má, to máš pravdu, jak jistě víš dřív jsem býval dost náruživý smrtijed... vím co černá magie dokáže způsobit člověku, ale také vím co způsobí s člověkem, který ji provozuje. Proto se o ní zajímám ve směru, nevím jak bych to měl říct, očisty? Ne, to asi není úplně vhodné slovo, snažím se o ní vědět tolik, abych se od ní popřípadě mohl úplně odprostit. Někteří lidé ji provozují, ale nevědí o ní dostatek, takže jim to pak trochu vleze na mozek. Ale, když víš jak ji používat tak aby si ji používal jen jako účelné kouzlo na něco zaměřené, tak to s tebou pak nic neudělá, a toho bych docela rád v nejbližší době dosáhnul. *sklopí oči a napije se zhluboka skotké*
Máš pravdu, že černá magie má obrovskou moc a v rukou nezkušeného je smrtící záležitostí pro obě strany. +usrkne si pití+ Já se o ni zajímám taky, čistě teoreticky, fascinuje mne, ale bojím se ji provozovat. Třeba s někým zkušeným, +významně na něj pohlédne+ bych se o ní dozvěděla víc. +trochu změní téma, není si jistá, zda mu to není proti srsti+ Ale bavme se o něčem veselejším. Samozřejmě že vím, že jsi bývalý smrtijed. Ale ty nevíš o mně, že mám slabost pro smrtijedy. +uculí se+
Někdy, když budeš chtít můžeme něco zkusit. Troufám si říct, že už o ní toho vím poměrně dostatek na bezpečnější provozování. Ale musím s tebou souhlasit, je fascinující, naprosto. Obzvlášť některé odvětví. *odlehčeně se usměje* To není úplně nejlepší slabost. I když nadruhou stranu pro mě je to velice výhodně... *šibalsky se usměje*
Moc ráda se tvé praktické přednášky z černé magie zúčastním. +obdivně k němu vzhlédne, svými znalostmi stoupnul na ceně+ No, někomu se to může zdát jako zvrhlá slabost, já ale smrtijedy dost obdivuji. Jejich moc, sílu, tajemno, nelítost... +upře na něj prosebný pohled+ Nechtěl bys svému hostu povědět něco o tvé smrtijedské minulosti? +zaprosí+ Probudil bys ve mně větší zájem o svou osobu. +mrkne spiklenecky+
Jak si viděla jsem opravdu nelítostný se šlehačkou v ruce *ušklíbne se* Jestli to probudí tvůj zájem *usměje se * co bys chtěla slyšet z toho tajemna? *prohlíží si jí*
Třeba něco o výcviku, o tom, co všechno jsi musel zvládnout, abys mohl vstoupit do služeb Pána zla, určitě se tam nedostal jen tak někdo, kdo tě přivedl k Temnému pánovi, byl jsi přece jen velice mladý, pokud vím, bylo ti teprve šestnáct, když jsi se stal smrtijedem, něco o zasvěcování, o tvé roli, o smrtijedských akcích a docela mě i zajímá, co se dělo na proslulých smrtijedských večírcích. +uculí se+
No je toho docela dost cos vyjmenovala *usměje se* Ano bylo mi šestnáct, jak jistě víš chodil jsem v Bradavicích do Zmijozelu, měli jsme to v rodině, samozřejmě až na Siria ten byl takzvaná černá ovce. Naše rodina měla odedávna moc dobré vztahy s rodinou Malfoyů. A tím se ledacos vysvětluje. S Luciusem jsem se stýkal poměrně často, a když on se stal smrtijedem, obdivoval jsem ho a chtěl následovat. To se mi povedlo. Smrtijedký výcvik znát nechtěj, není to zrovna procházka růžovým sadem.*ušklíbne se* Když jsem se stal smrtijedem, byl jsem opravdu nadšenec. Bavilo mě to čím dál více. Ale pak se to zvrtlo, nevím čím to bylo jestli bratrovým zavřením do Azkabanu nebo tím, že už bylo zabito tolik lidí... najednou jsem prostě už tolik nevěřil těm ideologiím. Po dlouhém zvážení jsem se vydal na svou dlouhou dovolenou *naznačí rukama uvozovky* Jinak smrtijedské večírky, no ze začátku jsem na ně moc nechodil, ale když už jsem se účastnil stálo to za to, někteří lidé byli opravdu živel. Třeba taková Bella no to bylo něco. Kdybys ji viděla, ta měla výdrž, v životě jsem neviděl nikoho déle tancovat na stole *usměje se, a napije se skotské*
Vím toho o tobě hodně. Dost jsem se o Blacky zajímala. A když jsem dostala od tebe pozvání na čaj, nemohla jsem odolat tomu, abych se nedozvěděla ještě víc a hlavně abych tě nepoznala osobně. +rozesměje se+ Mimochodem, vůbec toho nelituji, protože tak, jak jsem se bavila dnes, jsem se už hodně dlouho nebavila. +koukne zvědavě na něj+ Tu Bellu si dokážu úplně živě představit. Ehm ... ty smrtijedské večírky, byly to skutečně takové... sexuální orgie... jak se povídá? +napije se skotské, aby zakryla rozpaky+
Ale asi si čekala něco jiného než blázna se šlehačkou *usměje se* Sexuální orgie? *koukne na ní, pobaví ho její rozpaky* no jak kdy a hlavně taky jak pro koho, nebudu ukazovat, ale takový Lucius si je občas pěkně užil, odkud mylíš, že má svoje sváděcí techniky? *zvedne jedno obočí* Ale já jsem byl poměrně mladý na tyhle orgie, takže až k závěru své smrtijedké služby sem si párkrát *zakašle a nezřetelně vysloví* užil.
Blázna se šlehačkou? +rozesměje se+ No, upřímně, když jsem sem šla, ani ve snu mě nenapadlo, že bys mě celou postříkal. Ale, +koukne na něj nenápadně+ třeba se od tebe dočkám ještě dalších překvapení. No jo, drahoušek Lucius, myslím, že ten své znalosti v tomto oboru získal hlavně na těch večírcích, že ano? +pousměje se při jeho přiznání, že si taky občas užil a přemýšli, zda to má dále rozebírat. I když ji to hoooodně zajímá, nakonec se rozhodne netrápit ho+ Jak jsis rozuměl s Bellou, Andy A Ciss? +dopije+
Já jsem překvapení samo *mrkne na ní* Ano večírky v tomhle směru byly pro Luciuse velmi užitečné *ušklíbne se, při vzpomínce na mladého Malfoye* No tak než Andromedu vyhostili tak to byla moc fajn holka, to se musí nechat, škoda, že pak musela odejít.*povzdechne si* Cissa, ta je v určitém směru úžasná, ten její pohled na svět, jak na všem v podstatě hledá to hezké. Dokázala vždycky povzbudit. A pak ji taky obdivuju, že vydržela jako Luciusova manželka *zasměje se* A Bella, no ta je živel. Opak svojí sestry, nelítostná a bouřlivá. S tou sem si popravdě rozumněl asi nejméně. Byla na mě moc šílená. A to je co říct na někoho kdo stříká na svoje návštěvy. *usměje se*
Zajímalo by mne. +zkouší nenápadně vyzvědět+ jaký byl... Severus. Jako smrtijed. Co dělal, jaký byl jeho úkol, jak se snášel s ostatními smrtijedy, jaký vztah měl třeba s tebou, Luciusem, Pánem zla... +vezme sklenku jako krycí manévr, je ale prázdná+
Nemám problém s tím něco ti říct *usměje se při jejím pokusu se sklenkou a dolije jí* Severus, tak to je kapitola sama... byl stejný jako teď, možná o trochu míň zatrpklý, ale v podstatě to samé. Skoro nemluvil, neměl skandály a nikdo o něm prakticky nic nevěděl. Jeho úkol, málo lidí o něm vědělo, a popravdě já jsem ho skoro nevídal, on není úplně společenský typ*usměje se* S Luciusem jsou doteď víc než dobří přátelé *zasměje se* a myslím, že i s pánem zla vycházel dobře, přece jen to byl jeden z jeho nejoblíbenějších smrtijedů.*taky si nalije do skleničky a napije se* Musím uznat, že si s tebou připadám jak pod Imperiem, si tak okouzlující, že ti všechno řeknu. *usměje se*
Okouzlující? +zvedne překvapeně obočí+ Kam jsi dal oči? Nenalíčená, s mokrými vlasy a v županu minimálně o tři velikosti větším musím být sexy asi tak jako bradavicky školník. +uculí se+ Tak když tě mám pod tím Imperiem, +zatváří se záhadně+ mohl bys mi, prosím, přinést nějaké ovoce? Třeba jahody, ty miluji. +má chuť na jahody, ale ještě větší na to, aby si ho mohla celého prohlédnout v tom sexy oblečení, ve kterém vypadá tak skvěle+
Filch, brrr *zatváří se jako kdyby jedl citron* Ty si ale vážně okouzlující a takhle ještě víc *mrkne na ní* Ale jistě pro dámu cokoli *vstane, usměje se a políbí ji ruku a pak odejde do kuchyně pro jahody*
*domácí křítek tam Styx přikouzlí její suché a čisté oblečení složené na hromádce*
Díky za další kompliment. A už přestaň, nebo se fakt začnu červenat. +stejně je už rudá+ Jsi neskutečně galantní, a to mi vždycky imponovalo. +zalichotí mu pro změnu zase ona a když odchází, zálibně se mu kouká na sexy zadek v úzkých kalhotách. + Děkuji, +poděkuje skřítkovi za šaty, pozorně se rozhlédne a když nikde nikoho nevidí, sundá rychle ze sebe župan a oblékne si své šaty+
*v ruce má jahody a otevře si dveře zrovna když si Styx obléká halenku, chvíli ji pozoruje a doufá, že si ho nevšimla a pak zakašle* Ehm...nesu ty jahody *usměje se*
+na zakašlání prudce otočí hlavu a polije ji vlna horka. Otočí se k němu zády a rychle navlékne halenku a zapne knoflíčky+ Promiň, nikdo tady nebyl... tak... +sedne si a klopí oči+
*prohlídne si jí, vypadala překrásně, když si sedne dojde k ní vezme do ruky jahodu a dá jí ji před pusu* Dej si *usmívá se, skloní se k jejímu uchu a zašeptá* máš krásné tělo...
+s předstíraným zájmem si prohlíží své ruce v klíně. Při jeho smyslných slovech jí najednou projede vlna podivného vzrušení a je z toho dost zmatená. Když jí dá k puse jahodu, konečně zvedne zrak a pohlédne mu do jeho neodolatelných očí, chvíli na něj mlčky hledí, pak otevře pusu a zakousne se do jahody+
*jak jí zašeptal do ucha,vdechnul její omamnou vůni a div se nerozplynul slastí, pak pozvedne hlavu, hledí ji přímo do očí, a když se zakousne do jahody tak se na ní usměje*
+propadává se do těch krásných očí a její jistota a sebevědomí ji rychle opouští. Vloží si mezi zuby velkou jahodu, zvedne tvář k jeho ústům a mlčky mu nabídne, aby si do ní kousl z druhé strany+
*pomalu se k ní nahne a kousne si do jahody tak, že se lehce dotkne jejích rtů a chvíli tak zůstane jen drží jahodu aby nevypadla a dotýká se jejích rtů a kouká jí do očí, pohladí ji po tváři*
+kousají jahodu každý z jedné strany a když ji okousají tak, že se jejich rty spojí, spolkne ji a místo ní mu do jeho úst vsune svůj jahodový jazyk a pozoruje ho přimhouřenýma očima+
*spolkne poslední zbytek jahody, a když ucítí její jazyk v ústech tak se neudrží a začne ji vášnivě líbat, vezme ji do náruče sedne si na křeslo a posadí si ji na klín*
+obejme ho kolem krku a líbá ho na ústa, divoce, vášnivě, bezhlavě. Zcela propadá touze po něm a snaží se udržet si poslední zbytky sebeovládání+
*tiskne ji pevněji k sobě a líbá čím dál dravěji, občas ji kousne tak, že to trochu zabolí, rukama jí jezdí ve vlasech, že je má za chvilku úplně zacuchané*
+skoro nemůže dýchat, jak ji k sobě tiskne, jeho vášeň a divokost ji přivádí do extáze, jeho kousající polibky ji mámí smysly a vyvolávají v ní nádhernou bolest. Popadá dech a pokud se honem rychle nevzpamatuje, tak se už nedokáže ovládnout+ Regulusi... +násilně se odtrhne od jeho trestajících úst+ ... měli bychom to honem rychle přerušit. +zašeptá+ ... než bude pozdě...
*když ho od sebe odtrhne podívá se na ní a v očích mu svítí jiskřičky* Máš pravdu *podívá se do jejích krásných očí usměje se na ni a dá ji něžný polibek* Si úžasná...naprosto...*šeptá ji do ucha a její hlavu má položenou na hrudi*
Ty taky... +zašeptá, schoulí se v jeho náručí a poslouchá zběsilý tlukot jeho srdce. Zavře oči, tělo se jí ještě chvěje prožitým vzrušením a snaží se trošku se uklidnit+ Moc si vážím toho, Regulusi, že jsi nevyužil svou převahu a že jsi se dokázal ovládnout. +obejme ho kolem pasu, pohodlně se uvelebí na jeho hrudi a přede jako kotě.+ Už hodně dlouho mi nebylo tak nádherně...
*hladí ji po vlasech až na záda* Ty si vážně myslíš, že bych tě dokázal k něčemu nutit? *trochu se zhrozí, že by si to o něm mohla myslet a jemně se mu zatřese ruka, pak se ale uklidní* Mě taky...jsem strašně rád, že si tu se mnou *dá ji pusu do vlasů*
Ne, nemyslím a právě proto si tě vážím. +zašeptá. Je jí neskutečně nádherně a přeje si, aby to nikdy neskončilo. Jeho hlazení ji ukolebává do slastné letargie. Zahání neodbytnou myšlenku na to, jak je jí s ním nádherně. Zvedne hlavu, podívá se mu do jeho usmátých očí a spontánně ho lehce políbí na rty+ Netušila jsem, když jsem přijala tvé pozvání, že to dopadne takhle. Jsem taky moc ráda, že mohu být tady s tebou.
*když mu dá polibek, usměje se ještě šťastněji, září mu to i z očí* Ani nevíš jak si teď tvé společnosti vážím, za nic na světě bych ji nevyměnil *políbí ji do vlasů a kouká ji do očí* musíš už být unavená je večer, trochu jsme přetáhli večerku, ale stálo to za to. Mám tu jeden volný pokojíček, co ty na to? Mohla by ses tu vypspat do rána *usměje se a zvedne si ji do polohy miminka* udělal bych ti snídani do postele - palačinku se zmrzlinou *mrkne na ní a zasměje se*
Regulusi, čím jsem si zasloužila, že si vážíš mé společnosti? +překvapeně+ Nevyměnil... to zní tak šíleně romanticky... za to si zasloužíš odměnu. +zvedne hlavu a jemně ho políbí, tentokrát déle+ Tak ten pokojíček zní opravdu skvěle. Myslím, že po tom, co jsem dnes s tebou prožila, bych ani nebyla schopna dojít domů. +schoulí se mu v náručí+ Takovou nabídku nemohu odmítnout. Ještě nikdy mi nikdo neudělal snídani do postele, moc se na to těším.
Ty se ptáš čím? Si nejen překrásná, chytrá a zábavná, ale i laskavá a vtipná. *polibek si pomalu vychutnává a když se od sebe odtáhnou zašeptá* prostě dokonalá *vezme ji do náruče a nese ji jedno patro nahoru do pokojíku kde je jen postel a lampička s chabým osvětlením, položí ji do postele, přikryje ji peřinou , mávne hůlkou a má na sobě místo svých šatů, které teď leží vedle na židli tmavě modrou saténovou košilku* Ráno ji budeš mít, krásně se vyspi *dá ji krátký polibek na ústa zhasne a potichu se vytratí z pokoje*
+choulí se mu celou dobu v náručí, co ji nese po schodech a nenápadně sleduje jeho přitažlivou tvář. Když ji položí do postele, zavrtá se do peřin, vychutná si od něj sladký polibek, dobrou noc zašeptá a jak se ocitne úplně sama, zavře oči a ještě než ji přemůže spánek, poslední myšlenky věnuje svému princi+
Ložnice s pracovnou:
*docela unavený přijde do pokoje, převlékne se do trenek a košile a lehne si do postele, zývne a uzná, že dneska už nic neudělá, zhasne a přikryje se peřinou, přemýslí nad tím co se dneska stalo a usíná se šťastným úsměvem na tváři*

Styx a Regulus 3

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.