Labutí píseň

23. května 2010 v 16:09 |  Labutí píseň
Pod maskou nenávisti se někdy může skrývat hořící srdce

Autor: Styx
Pár: Draco Malfoy/Harry Potter
s
Má ruka - nehlučný plaz - klouže po tvém hladkém těle, tak rozpáleném, že bříška prstů na tvé kůži pálí. Jako když se čerstvě narozené jehně poprvé postaví na své roztřesené nohy, chvějí se tvé paže a jen ztěžka udržíš váhu svého těla v pokleku. Tvé rozechvělé vzdechy zní mému omámenému sluchu jako labutí píseň. Zatínám prsty do tvých štíhlých boků a jako smyslu zbaven vrážím své tělo do tvého a ve světle svící splýváme v jedno.

Vykřikneš, zní to, jako kdybych ti otočil v ráně nůž, a já se pokaždé leknu, že tě to bolí, přestože vím, že je to tvůj projev slasti nejvyšší. Měl bych si konečně zvyknout na to, jak to prožíváš. Vyneseš mě až na vrchol mé nirvány a já tiše vzdechnu, i když to prožívám stejně intenzivně jako ty, jenom mé projevy nejsou tak hlasité jako tvé. Zkropím tvá zpocená záda a tobě se pod tou tíhou ruce podlomí jako bleskem rozčísnutý strom a ty padáš tváří do polštáře.
Svalím se vedle tebe a lapajíc po dechu poslouchám tvůj přerývaný dech, který se ti zadrhává v hrdle ještě dlouho po orgasmu.

Konejším tě a proplétám prsty do neupravených kadeří, zabořím nos do tvé kůže a nasávám vůni zpoceného těla, smíchanou s pachem sexu a spermatu. Mé prsty se rozeběhnou po tvých zádech, lesknoucích se krůpěji potu a kopírují křivky tvých boků, jako by si je chtěly zapamatovat, když tady se mnou nebudeš.

"Miluji tě," zašeptám a pohladím hřbety prstů chmýří na tvé bradě. "Řekni mi to taky."

"Miluji tě." Zachvěji se, když slyším tvé rty to vyznání - tu rajskou hudbu pro mé uši - vyslovit. Tvé smaragdové oči za kulatými skly se podivně lesknou, není v nich ani jiskřička emocí.

"Otoč se," přikážu a ty se položíš na záda, sundám ti brýle z nosu a poseji polibky zvlhlé řasy, zlíbám tvé rty, které se mi nevědomky nabízejí. Moje dlaň stírá pot z tvého těla a ty mi pod mými doteky tiše sténáš do úst a tvé vzdechy mi opět připomínají hlas labutě, která zpívá svou poslední píseň před smrtí.

Vychutnávám si naposled slastné vzlyky ze tvých rtů, než se za okamžik opovrženě ohrnou a začnou opět po mně plivat jedovatá slova v našem věčném vzájemném souboji. Jenom kvůli tobě byl bych schopen zradit svého pána, opustit matku, přepych, bohatství, vzepřít se otci, jenom kdybys chtěl. Jenomže ty nechceš. Miluješ tu ušmudlanou malou děvku a pohrdavě se ušklíbáš nad malfoyskou vznešeností. Nutíš mě brát si to, co chci, nedobrovolně.

Ještě, než vyslovím zaklínadlo pro zrušení kletby Imperio, nezapomenu ti zakódovat do paměti příkaz: "Zítra přijď zas!" Pak jediným slovíčkem osvobodím tvoji mysl a ty si nebudeš nic pamatovat a naše nepřátelství začne nanovo. Zase až do zítra, než opět poslušně zaťukáš na mé dveře.
KONEC
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Zuzana | 30. září 2010 v 10:14 | Reagovat

Vraciam sa na miesto činu a znova som nadšená. Vieš tak krásne spájať slová, milujem Tvoje poviedky.

2 Blanch | 31. října 2010 v 22:51 | Reagovat

To není možný, já už od první věty čekala, že v tom bude nějaký švindl :D
Že to je moc idylické, říkala jsem si, jestli není někdo z nich pod Imperiem.. a hle, ono vážně :D

Ty taky nemůžeš napsat nic fluffovitě happy endoidního :D Kuš! :D

Krátké, leč skvělé :D
<3

3 Abigail | E-mail | Web | 28. srpna 2011 v 19:18 | Reagovat

Nádherné... Miluju tvoje povídky

4 malfojka | 10. dubna 2012 v 11:52 | Reagovat

tak to se ti povedlo! i kduž Harryho nemám moc v lásce. Zato Draca milujem, jenom malinko. Moc dobrě napsané!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.