Asher 2

25. května 2010 v 23:55 |  Asher
Jak bude pokračovat rozhovor Styx a Ashera v Provinilých slastech?

Asher - červená jako krev (Rebecca)
Styx - zelená jako Zmijozel
s
Stojí ve stínu a tiše pozoruje sešlost u baru, na tváři slabý, spokojený úsměv.

+konečně se taky dovleče do baru a sedne si na barovou židli a hned si objedná dvojitou skotskou, po tom zážitku ji opravdu potřebuje, zaostří zrak a ve stínu zahlédne Ashera, jak je sleduje a jemně se na něj usměje+

Tak když už je prozrazen, tak vyleze ven a posadí se k baru. V mžiku před ním přistane jedna Bloody.Kývne k slzičce v jejím výstřihu a v očích mu čertovsky blýskne. Vidím, že jste si vzala můj dárek.

Dobrý večer, Ashere +usměje se+ Ráda vás opět vidím. Ano, myslím že váš dárek se sem skvěle hodí. A byla by škoda, abych ho schovala doma do šperkovnice. Je tak krásný, že je přímo povinností jej nosit

A hlavně vám opravdu moc sluší. Zrak upřený do jejího výstřihu. Vlastně myslím, že hezčí místo by si nemohl vybrat. Uličnicky se usměje a v očích mu blýskne.

+neunikne jí, kam směřuje jeho zrak a nepatrně se pousměje+ Děkuji za lichotku, pane. Vlastně.. smím se vás něco zeptat ohledně tohoto šperku, prosím? +zvedne k němu zrak, ale radši se ujistí+ Mohu se vám beze strachu dívat do očí jako minule?

No, že jste to vy, budu se snažit být hodný. Usměje se jak neviňátko. No jistě, jen se ptejte.

+pousměje se jeho falešně nevinnému výrazu+ Tak to děkuji, že mě berete na milost. Věřím vám, to přece víte +mrkne na něj+ Víte, slyšela jsem, že tyto starožitné šperky mají ještě i jiné funkce, než zdobit hrdla žen. Bohužel jsem nezjistila, jaké a jestli je to vůbec pravda. Mohl byste mi na to odpovědět? +kouká mu prosebně do očí+

Trochu překvapeně se na ni podívá, ale zamyslí se. No těžko říct. Je to rodinný šperk, takže je vážně starý stovky let. Teď si nejsem jistý, ale myslím, že se k němu vázala nějaká legenda. Myslím, že má poskytovat určitou ochranu, ale jak a před čím, bohužel nevím. Pokrčí omluvně rameny.

Rodinný šperk? +pozvedne údivem obočí a sevře v dlani rubín+ Hm, škoda, že netušíte, o jakou ochranu se jedná. Ale už jenom ten pocit, že mě před něčím - ať je to cokoli - chrání, je... příjemný +pohlédne mu do očí+ Opět budu trochu indiskrétní, už jste si u mne doufám, na to zvykl, ale zajímalo by mne, nevadí vám, že to pití +ukáže na jeho sklenku se studeným nápojem+ není čerstvá teplá krev? +doufá, že to není dotaz o hubu+

Koukne na skleničku. No není to nic moc, ale jde to. Pak mu ďábelsky blýskne v očích a nakloní se tak blízko, že ji ovane jeho horký dech. Nebo mi chcete poskytnout trochu horké, čerstvé, sladké krve? Vaší? Zavrní tiše a dívá se jí přímo do očí a jeho moc se kolem ní vznáší jako něco živého, těžkého a trochu děsivého.

+když jí spoutal svým pohledem, nedokáže odtrhnout zrak od jeho uhrančivých očí, i když se o to hodně snaží, až se jí řasy chvějí+ Slíbil jste mi, že budete na mne hodný +šeptá a cítí, že se propadá do jeho moci, která jí svázala jako mumii a čím dál víc si uvědomuje, že to chce, že mu chce nastavit své bělostné hrdlo a nakrmit ho svojí horkou krví, srdce jí buší jako hrom a chce vyskočit z hrudi+ To nesmíte, pane +špitne+

Nesmím? Jeho hlas je důvěrný, mazlivý, jakoby jí stékal po kůži a hladil. Neslíbil jsem nic, řekl jsem, že se pokusím být hodný. Šeptá kousek od jejího ucha. Skloní se a rty přitiskne na její krční tepnu. Jemně ji hladí rty a užívá si ten zběsilý tep, který mu pulzuje pod rty. Po chvíli se odtáhne a nechá svou moc z její mysli opadnout. Není dobré zahrávat si s ohněm madam. Kdokoliv odsud, snad s vyjímkou Jean-Clauda, kdo by se dostal až takhle daleko, by se už nezastavil. Jeho oči jsou chladné, jako kusy ledovce prozářené vnitřním světlem. Jo, snaží se jí trochu vyděsit, protože takhle věřit upírovi může být trochu zdraví škodlivé:))

+jeho sugestivní hlas jí rezonuje na ušních bubíncích a odráží se do mysli, opanuje ji a ona, i když vnímá úplně vše, jeho vůni, jeho horký dech, doteky rtů na svém krku, moc, která se jí vsakuje pod kůži, je tím hlasem a tou jeho sílou zcela paralyzovaná, pokouší se hnout, ale svaly má ochrnuté a nefunkční, je smířená s tím, že jeho špičáky prokousnou její tepnu a ona se nebude moct nijak bránit, když tu najednou ucítí, že jeho moc ustupuje, zhluboka se nadechne a konečně se jí povede sklopit zrak, hruď se jí prudce zvedá a srdce divoce bije+ Vyděsil jste me, Ashere +řekne po chvilce, když se její životní funkce zklidní a roztřesenou rukou sáhne po sklence whisky a vypije ji, pak na něj pohlédne+ Děkuji vám, že jste nezneužil své moci, pane +zdá se, že je už ok, ale teď už si dá na něj bacha:)+

Usměje se, tak nějak šťastně. Ale já jí zneužil. Jen jsem to nedotáhl do konce, ale i to mi za to stálo. Usmívá se zase jak hodnej kluk, ale za těma ledově modrýma očima je ta temnota a moc. Nikam nezmizela, jen se stáhla a čeká, až bude zase vypuštěna. Omlouvám se za to, ale měl jsem dojem, že je to trochu potřeba. Pak se uculí. Ale užil jsem si to, to je pravda.
Nef: Podívá se na ní, tvář netečnou a bez výrazu, oči chladné. Jistě, že je Styx v pořádku. Proč by neměla být?

Neomlouvejte se, dal jste mi dobrou lekci. Budu si dávat větší pozor na pusu +uculí se+ Moc jsem vám důvěřovala. Ale když ono to je tak snadné +usměje se, už je zase ve svém živlu+ Hm, tak jste si to užíval? +usměje se tajemně+ Já taky

Zasměje se. Tedy, rychle jste se vzpamatovala, klobouk dolů. Usmívá se.

To se vám jenom zdá. Ještě teď se mi třesou kolena, ale to vy vidět nemůžete, když se mi koukáte do očí +usměje se+ Ráda bych se zeptala ještě na spoustu věcí, které mě zajímají, vy sám jste mi na plese poradil, abych studovala upíry, ale už nechci riskovat vaši trpělivost +uculí se+ proto se zeptám všeobecně. Chystáte někdy v budoucnu předvést i nějaký tanec na pódiu? Šlo vám to totiž skvěle

Jste si jistá, že do očí? Blýskne úsměvem. Myslím, že i to studium musí mít své meze. Mrkne na ni.Usměje se tajemně. Ještě nevím, uvidíme co přinese budoucnost.

Jsem si jistá +vidí přece, že jí hledí až na sítnici+ Téměř +připustí s úsměvem+ Máte snad nějaký vnitřní zrak, kterým vidíme všude a všechno? V tom případě byste měl vidět, jak jsem vámi zcela rozhozená +řekne s vážnou tváří+ Poslechnu vás a začnu upíry studovat v knihovnách

Vidím hlavně to co chci. Blýská mu v očích. Ano, to bude možná bezpečnější. Mrkne na ni. Ale s případnými dotazy se na mě klidně obraťte.

+pomalu se zbavuje toho napětí, které ji dosud spoutávalo a dýchá se jí volněji+ Myslíte, že bych si ještě dovolila se vás na cokoliv zeptat po tom všem? Nejsem sebevrah. Mám z vás respekt, jestli to nevite +usměje se na něj+ Přitom mě zajímá taková spousta věcí o vás. Jistě... najdu si to v knihách +uculí se šibalsky+

Tak ptát se můžete. Jen je možné, že zas budu trochu zlobit. +blýskne úsměvem.+

Vy si se mnou hrajete a bavíte se u toho! +kápla na to+ Nejdřív mi dáte tvrdou lekci, že se drze ptám a pak mi sám nabídnete, abych se ptala dál. Znamená to, že mě chcete zase potrestat? +přiblíží svoji tvář k té jeho+ Jenže já nedělám stejné chyby, drahý Ashere +zašeptá+

Teď jste mě odhalila. Chytí se teatrálně za srdce. Hmm, možná znamená. Neuhne ani o kousek, tak je u ní tak blízko, že by ji mohl políbit. Možná neděláte stejné, ale vždycky můžete dělat nové. Zašeptá a v očích mu hoří ledový oheň.

+rozesměje se příjemným smíchem+ Jste opravdu skvělý herec +řekne uznale+ Takže vy rád trestáte zlobivé ženy? +hledí mu zblízka do očí a zkoumá ho, pak zrakem pomalinku sklouzne k jeho rtům, vnímá jejich smyslnost a provokaci, snad se i o nepatrný kousek nakloní k nim blíž a bojuje s touhou políbit je, pak se ale lehce odtáhne a pohlédne mu do očí+ Dám si dobrý pozor, abych už žádnou chybu neudělala

Blýskne mu v očích. Moc rád. Slabě se usmívá, když vidí, kam se dívá, ale už nezlobí. To je dobře. Každopádně pokud by jste chtěla dělat chyby, budu moc rád, když budu u toho. Usměje se téměř chlapeckým úsměvem.

Smím vědět, jakým způsobem trestáte? +uculí se šelmovsky+ Člověk nikdy neví, co se vám na mně znelíbí +sáhne po cigaretě+ Ale pročpak by vás tak těšilo být u toho? Profesionální deformace? +zeptá se zvědavě+ Možná teď jednu chybu udělám... a možná taky ne +využije, že nezlobí a pohlédne mu do očí+ Odpovíte mi, prosím, beztrestně na něco, co mne hodně zajímá ?

Nechte mi malá tajemství. Pousměje se. Ale pokud by jste zvlášť toužila se je dovědět, navštivte mě v mých pokojích. Vyzývavě na ni pohlédne. Tak se ptejte a uvidíme jestli odpovím beztrestně. Blýskne mu v očích.

To je výzva? +pozvedne obočí+ Vidím, že nic nedáváte zadarmo +hodnotí, jak moc touží znát jeho tajemství a jestli jí to za to riziko stojí+
To není fér posoudit impertinenci otázky až po jejím vyslovení +usměje se trochu káravě, ale přesto ji to neodradí, napije se na kuráž a riskne to, buď-anebo+ Vím, že tady svoji moc nesmíte zneužít +nespustí z něj zrak + Kam tedy chodíte na lov? Nebo si vaše oběti přivoláváte? +nasadí panensky nevinný výraz, aby ho nenapadlo potrestat ji, kdyby to náhodou byl hazardní dotaz+

Možná je. Zalesknou se mu oči. Já vím, že není. Usmějě se nevinně. Chvíli se na ní zamyšleně dívá.Blýskne mu v očích. Ale pak je tu taky Phillip, Střelí pohledem jeho směrem. a taky Jason, který je sice Jean-Claudův vlk, ale on se rád podělí. Pousměje se. No někdy jdu ven a prostě někoho ulovím.

+vydechne úlevou, že to nepovažoval za příliš drzé, trochu jí to dodá odvahy a přestože se jí žaludek svírá, zeptá se+ A... stane se vám, že by se někdo chtěl dobrovolně nabídnout... zkusit, jaké to je... co by měl pro to udělat? Čistě teoreticky, samozřejmě... +zdůrazní jakoby mimochodem a s hraným nezájmem potahuje z cigarety, srdce jí ale buší jak bouře v dáli+

Zadívá se na ní, modré oči nevinné jako letní obloha. Nestává, nikdo nemá tu odvahu se mě na to zeptat. Mluví tiše a nakloní se k ní blíž. Slyším vaše srdce divoce bušit, jako ptáček polapený v pasti, který neví jak ven. Vaše krev divoce bouří v žilách, jako by sama chtěla okusit, jaké by to bylo, být na mých rtech. Mluví tichým, zastřeným hlasem, jeho moc ji ovíjí, objímá jako ten nejněžnější milenec, který se ale rychle může změnit v krutého a nelítostného. Chcete to i vy sama...v hloubi duše. A vy to víte. Jeho hlas hřeje i mrazí, moc probíhá místností jako chladné vlny.

+když ucítí chladný závan jeho moci, jako kdyby na ni foukl ledový dech, zachvěje se, rozvážně klopí oči na své dlaně v klíně, jeho podmanivý hlas ji ovine jako liána a sugestivní slova ji opojí jako alkohol, pevně semkne víčka k sobě a je rozhodnuta za žádnou cenu se mu nepodívat do očí a nenechat se jím ovládat+ Ne, pane, nechci. Je to jen čistě teoretická otázka +šeptá a doufá, že její srdce neprozradí skutečnost, víčka se jí chvějí, ale neotevřou, i když ví, že tady jí nic nehrozí+ Asi nebyla beztrestná, že ne? +špitne+

Lžeš...Vdechne jí do ucha ale hned se odtáhne. Jak má zavřené oči, zlehka ji pohladí po tváři a jemně přejede přes její rty a nechá ruku zase klesnou. Ale byla, vždyť jsem nic neudělal. Pousměje se a jeho moc znatelně opadne, jako řeka vracející se zpět do svého řečiště. Dívá se na ni, oči mu jen slabě září tou mocí, ale jsou to jen oči.

+nic nevidí, ale cítí dotek jeho prstů na své tváři, které hladí jako vánek v tropickém dnu a mimoděk ji to proti její vůli rozechvěje a když ucítí, že jeho moc pozvolna opadá a hruď jí dovolí nadechnout se zhluboka, pomalu otevře oči a odváží se zvednout zrak k němu+ Nedělej tohle příliš často, Ashere, člověk by si na to velice lehce zvykl +uculí se potměšile+ Díky za odpověď na moji otázku. Budu si to pamatovat

Pozvedne obočí a zadívá se na ni. Většinou to nedělám, ale vy mě k tomu neustále ponoukáte. Nakloní hlavu na stranu. Zkoušíte, co vydržím? Nakloní se blíž k ní. Kdy se už přestanu ovládat? Zašeptá tiše. Ve vašem zájmu doufám, že ne. Samozřejmě pokud mi opravdu nechcete dát kousek sebe. Pousměje se.

Omlouvám se +sklopí podřízeně zrak+ Slibuji, že už nebudu zlobit +myslí to vážně+ Nechci pokoušet vaši trpělivost, i když myslím, že tím náš rozhovor ztratí na napětí a já miluji adrenalin +usměje se a opět mu pohlédne do očí+ Kousek sebe? +nakrčí obočí+ Myslíte... krev?

No ano, co jiného? Krev je tekutina života. Bez ní by jste zemřela. Odmlčí se. Stejně jako já. Dodá tiše a zadívá se jí do očí. Hmm...já myslím, že náš rozhovor nikdy neztratí na napětí. Pousměje se.

+zvedne prudce hlavu, když nakousne téma o své smrti+ Někde jsem četla, že se dá přežívat i na zvířecí krvi, takže myslím, že vám smrt jen tak nehrozí. My obyčejní smrtelnící jsme na tom podstatně hůř +rty jí zvlní smutný úsměv+ Jak dlouho vůbec dokážete přežít bez krve? +přimhouří vesele oči+ To pevně doufám. Nesnáším nudné tlachání

Pátravě se na ni zadívá. To je pravda. Dá se přežít i na zvířecí. Nějakou dobu. Dodá. Ale nestačí nám. Náš život je závislý čistě na lidské krvi. Slyšel jsem o jednom upírovi, který se živil zvířecí krví. Odmlčí se a na okamžik odvrátí pohled, rozhlédne se po místnosti jakoby si uvědomil, že tu není sám. Pak na ni znovu upřeně pohlédne. Hnil zaživa, drahá Styx. Jeho tvář je prostá jakékoliv emoce, chladná maska, jako vytesaná z mramoru. A jak dlouho dokážem žít bez krve? Dost dlouho na to, aby se to dalo použít a zneužít jako jeden z nejkrutějších trestů. Je ale pravda, že vyhladovění používá jen málo Vládců. Já osobně slyšel jen o jednom. Dívá se na ni, aniž by jeho tvář cokoliv vyjadřovala. Je ale zvědavý, co na to řekne.

+při zmínce o hnijícím upírovi se jí tvář zkřiví znechucením a když slyší o trestu vyhladověním, šokuje ji to+ To je... nelidské +šeptá a celá se třese+ Kdo může být tak krutý? +nechce tomu věřit+ Jaký prohřešek proti řádu to musí být, když člověk za to takhle trpí? +hlas se jí zlomí+ Vy osobně jste to už zažil? +ve tváři se jí odráží hluboká lítost a soucit s ním+

Zdaleka to nejsou ty nejhorší věci, které existují. V jeho pohledu je cítit tíha staletí a krutosti, kterou viděl, zažil i sám způsobil. Je to nelidské, ale lidé přece dělali to samé. Hladomorny bylo přece přesně totéž. Ne já to naštěstí nezažil. Ta, která tohle dělá, žije v Novém Mexiku a krutost má v krvi už tisíc let. Zažila a přežila Aztéckou říši, její vzestup i pád. A ani to nepoužívá jako trest, spíš jako... Zamyslí se. ...odstrašující příklady.

Máte pravdu, lidi jsou horší, než zvířata. Ta zabíjejí jenom, aby přežila, lidi pro potěšení. A krutost mají v krvi +úlevně si oddechne+ To jsem vážně ráda, že vy jste tohle nezažil +si ho oblíbila, no:)+ Ony ještě existují i krutější tresty, než tohle? Tak to si už vůbec nedokážu představit, co může být horšího. Vy sám jste někdy použil takový trest?

Trochu se na ni zamračí. Teď to trochu vyznělo, jakoby jste nás měla za zvířata... Jsme vynalézaví, co se týče mučení. Ostatně máme spoustu času se zdokonalovat. Ušklíbne se krutě. Ne já ne. Nebyl jsem vládcem žádného území, takže není na mě, trestat. Ale občas jsem pomáhal... Odmlčí se.

Myslela jsem lidi všeobecně, zrovna takové, které jste myslel při zmínce o hladomornách. Ne vás, upíry +vyvede ho z omylu+ Vládci trestají jenom svoji rasu, nebo i obyčejné smrtelníky. Podle toho, co jste mi prozradil, bych vám za žádnou cenu nechtěla padnout za oběť +zachvěje se+ Asi neprozradíte... +hodnotí závažnost svého dotazu, slíbila přece, že už bude hodná+ ...jak jste pomáhal...

Pousměje se. Já vím, ale říct to takhle před někým jiným, nemusel by to brát tak jako já. Vládci si dost často dělají co chtějí, tak dlouho, dokud jim to prochází. Jsou různí, nikdo není jen černý nebo bílý. Pokrčí rameny. Ne drahá Styx, to vám neprozradím. Pousměje se. Nechci, aby jste si o mě zkazila mínění úplně.

Respektuji to +kývne hlavou+ Ale jsem smrtijedka, i když asi nebudete tušit, co to znamená, a viděla jsem už tolik krutosti, že mě jen tak něco nepřekvapí. I když uznávám, že hnít zaživa je i na mne docela silné kafe +uculí se+ Nemějte strach, já o vás vůbec nemám špatné mínění, drahý Ashere +usměje se škádlivě+

Věřím, že by jste to nejspíš ustála. Nejspíš. Usměje se. Přesto vám to zatím neřeknu. A co se týče toho hnití zaživa. Existují i upíři, kteří hnití ovládají. Je to součást jejich moci. Zkuste se zeptat Jasona, možná vám o tom něco poví sám. Zatváří se tajemně. To mi opravdu lichotí, že si o mě nemáte špatné mínění. Usměje se.

Samozřejmě. Nechci na vás v žádném případě naléhat +ukončí toto téma+ Díky za tip, zeptám se, pokud bude Jason ochotný se mnou o tom mluvit +záhadně se usměje+ Není taky proč mít, přece jste mi nikdy neublížil a moc příjemně se mi s vámi povídá. Mohu říct, že nic z toho, co jsem o vás slyšela špatného, není pravda +v očích jí vzplanou veselé plamínky+ Tedy... pokud se celou dobu nepřetvařujete +smích+

Hmm...a co jste o mě slyšela špatného? Nakloní hlavu na stranu a nevinně se usmívá.

Že jste krutý... že toužíte po čerstvé krvi... těší vás zabíjení... rád působíte bolest... dokážete přivolat hyeny... manipulujete s myslí smrtelníků... že máte obrovskou fyzickou sílu... silnou magickou moc, kterou velice rád používáte a zneužíváte +odříkává vzrušeným hlasem potichu jako modlitbu+

Se zájmem ji poslouchá a pozoruje ji. Jeho oči záři jako ledové krystaly, jakoby ho to, že to slyší z jejích úst velmi vzrušovalo. Máte výborné informace, všechno je to čistá pravda. Zašeptá hrdelním hlasem. Nakloní se k ní blíž. Ale vás to neděsí, že ne? Vzrušuje vás to a přesto, že víte, že by vás to mohlo stát váš pěkný krček, stejně mě pořád pokoušíte. Šeptá jí to přímo do ouška a jemně se ho dotýká rty. Ale možná, že by jste se měla trošku bát. Jemně přejde zuby po lalůčku až se objeví drobná kapička krve, kterou pomalu slízne. Odtáhne se od ní a zadívá se jí do očí, s chutí její krve na jazyku. Očí mu hoří ledovým plamenem, který jakoby mohl zapálit vše kolem.

Nepokouším vás, nic jsem tentokrát neprovedla, jenom říkám to, co jste chtěl slyšet +hájí se+ Čistá pravda... tím líp... ne, neděsí... a ano... vzrušuje +šeptá jako v tranzu a závírá oči, zcela omámená jeho hlasem+ Ale já se vás bojím, pane +prudce otevře oči, když ucítí slabou bolest na lalůčku, rychle se odtáhne a hledí mu trochu vystrašeně do očí+ Tohle nesmíte, Ashere +řekne tak potichu, že to jeho ucho sotva uslyší+

Víte, problém je v tom, že už ani nemusíte vcelku nic udělat a mě to přesto dráždí. Pousměje se. Je dobře, že se mě bojíte, i když radost z toho nemám. Ale snad vás to donutí být opatrnější při jednání s ostatními upíry. Nyní mě jistě omluvíte, myslím že bude bezpečnější pro nás oba, když náš rozhovor pro dnešek ukončíme. Usměje se trochu smutně a zvedne se, jediným elegantním pohybem. Jemně uchopí její ručku a zlehka se dotkne svými rty hřbetu její ruky. Bylo mi potěšením, madam Styx... Řekne tiše, slabě se pousměje a vzdálí se do zákulisí.

+že se neudržel a ochutnal její krev ji zasáhlo víc, než by si chtěla připustit, sedí jako zkamenělá a neschopna slova dívá se mu vyplašeně do pohledné tváře, sleduje jeho pohybující se rty a vnímá vše, co jí jeho podmanivý hlas říká, ale nijak nereaguje, pozoruje vodopád jeho zlatých vlasů, které mu spadnou do tváře, když se skloní k její ruce, hledí na jeho vzdalující se záda, dokud nezmizí ve stínu, vše mlčky, beze slov, pak sevře rubín, studí ji v dlani jako oči jeho dárce a poskytne svému srdci poprvé za večer možnost zklidnit zběsilý tlukot, nakonec hodí na pult pár mincí a jako ve snách se bez rozloučení ztratí ze Slastí pryč+

Zpoza stínu pozoruje její tvář a cítí její zmatené, vystrašené pocity. Slabě se usmívá, a v tom úsměvu se odráží smutek, touha, ale i spokojenost se sebou samým. Když mu Styx zmizí z dohledu, otočí se a zmizí v zákulisí.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexandra | E-mail | 29. prosince 2010 v 11:11 | Reagovat

prosím prosím, jakou Anitu? Byla o ní zmínka v textu, ráda bych si to přečetla, kde to najdu? Díky A.

2 Styx | 6. ledna 2011 v 17:07 | Reagovat

Jsou to knihy o Anitě, lovkyni upírů od Hamiltonové. První díl se jmenuje Provinilé Slasti a je dalších asi 12 dílů. První díly se dají sehnat i u nás v knihkupectví, ostatní na netu v angličtině. Pár jich mám i stáhlých v češtině.

3 Blangela | Web | 18. března 2012 v 20:19 | Reagovat

[2]: A prosímtě, kde se ty knihy dají stáhnout? Pokud možno zadarmo? Ozvi se prosím na můj blog, všemocná Styx :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.