Asher

25. května 2010 v 23:28 |  Asher
Tento příběh se odehrál na těchto stránkách: Země hříchů - první část ve fóru Eagle Rock, zbytek v Provinilých Slastech
Autoři:
Asher - červená jako krev (autor Rebecca)
Styx - zelená jako Zmijozel (autor Styx)


s
Zamíří ke Styx. Krásná hostitelko, je mi obrovským potěšením, že vás poznávám a mohu se zúčastnit této úžasné události. Zde přijměte malý dárek. Předá ji krabičku ve které je starožitný šperk z jemného zlata ve tvaru kapky, s rubínem rudým jako čerstvá krev. Dívá se jí do očí a přes jeho jizvy na pravé části tváři mu padají jeho zlaté vlasy jako vodopád.

Taky mě velice těší, že vás poznávám +je trochu rozhozena jeho přítomností, netuší, čím to je+ Jsem moc ráda, že se vám u mně líbí +pohlédne na šperk a oněmí úžasem+ To je... nádherné +zatají dech, protože nic tak krásného ještě neviděla+ Děkuji +zvedne oči k němu a vidí, že i přes znetvořenou polovinu obličeje je to krásný muž+ Kdo jste? Neznám vás

Usmívá se, je rád, že se dárek líbí. Je to šperk z doby mého...hmm...mládí. Uculí se. Takže opravdu velmi starý. Jsem starý přítel Jean-Clauda. Jmenuji se Asher. Nedávno jsem přijel ze Států, není tam teď pro nás zrovna přívětivá atmosféra. Tak jsem zvolil nejlepší možný způsob obrany, když už vše ostatní selhalo. Usměje se. A to útěk. Slyšel jsem, že ráda navštěvujete Provinilé slasti. Zeptá se jako by okrajově.

+pořád si prohlíží rudou kapku v dlani a je dojata+ Takže... upír? +pozorně poslouchá jeho zajímavé vyprávění+ Ano, ano +pokýve nadšeně hlavou+ Zatím jsem si nenechala ujít ani jediné vystoupení. Je to skvělé

Ano drahá, upír, v celé své kráse. Poslední slovo naplní takovou mírou sarkasmu, že z toho až kape.Když zachytí Jean-Claudův pohled, jeho smyslnými rty cukne lehký úsměv. No jen přijďte a uvidíte. Budu se na vás těšit.

+až ji zamrazí z jeho hlasu, přitom si uvědomuje, že je to moc příjemné+ Díky za pozvání, přijdu určitě. Jsem na vás moc zvědavá, protože mám takový pocit, že to bude něco zcela výjimečného, něco, co tady ještě nebylo +pozoruje ho soustředěně+

Nakloní se k ní blíž a stále se jí dívá do očí. To ano, velmi vyjímečné. Zašeptá a energie jeho moci ji zahalí jako sametový plášť, který chladí a hřeje zároveň.

Tak to se na vás opravdu těším +zašeptá a jako zhypnotizovaná mu hledí do nebeské modři jeho očí, nemůže se od toho uhrančivého pohledu odtrhnout, ani nechce, cítí na kůži neznámou energii, která ji příjemně hladí po celém těle a uvědomuje si, že se kamsi propadá, najednou jí hlavou bleskne myšlenka, co jí kdysi Becca radila ve Slastech, tak pomalu, s velkou námahou, jako kdyby ji svaly přestaly poslouchat, přivře víčka a sklopí zrak+

Omluvně se usměje. Omlouvám se, ale nemohl jsem odolat. Tváří se jak ztělesněná nevinnost, nebo-li, já nic, já za to nemůžu. Ale opravdu by jste se neměla dívat upírům do očí, zvlášť ne, tak dlouze. Ne všichni jsou tak hodní jako já, a nezneužily by toho. Posměje se.

Děkuji za radu, ale musím se přiznat, že to bylo velice příjemné, těžko se tomu dalo odolat. Máte nádherné oči +klopí zrak, už si dává pozor+ A díky, že jste toho nezneužil +usměje se na něj+

Příjemné to bylo pouze proto, že jsem chtěl, aby to bylo příjemné. Stejně jako dokážeme mysl uklidnit, umíme i pravý opak. A to pak opravdu není příjemné ani trochu. Varuje ji. Její lichotce se usměje. Děkuji, je hezké, že to říkáte.

Tak to jsem měla velké štěstí, že jste sám chtěl, aby to bylo příjemné. Nerada bych zažila tu druhou alternativu +usměje se+ Už si dám pozor. A nemusíte děkovat, vaše oči jsou opravdu velice zvláštní. Co chystáte?

Pomalu se uklidňuje. No uvidíme, co s Jean-Claudem vymyslíme, ale snad hosté nebudou zklamáni. Jen vydržte, já vám nic neprozradím. Usměje se a už je zpátky "hodnej kluk":) Jean-Claude mi propůjčil pokoje přímo ve Slastech, takže bydlím tam.

Aubrey je moc zajímavý muž +řekne uznale+ Rozumíte si spolu dobře? Slyšela jsem, že je trochu... problémový. Což vy zajisté nejste, nevypadáte tak + usměje se+

Myslím, že je trochu psychicky labilní, ale kdo není, že? A nenechte se mýlit, drahá Styx. Kdyby jste pátrala po tom, co se o mě říká, budete možná velmi překvapená. A ne zrovna příjemně. Temně se mu zablýskne v očích, ale rychle je to zase pryč.

Raději pátrat nebudu, ve vlastním zájmu +uculí se+ Nechci si o vás zkazit dobré mínění, tak to necháme tak, jak to je +usměje se+ Jste moc sympatický a možná bych ani nevěřila, co se o vás povídá

Přímo ďábelsky na ni usměje. Klidně věřte všemu, co uslyšíte. Pochybuji, že by se to zas tolik odlišovalo od pravdy.

Vážně? Tak to já se teda na vás poptám, ať vím, s kým se tady vlastně celý večer tak příjemně bavím +usměje se+ Zajímalo by mne, jestli máte nějakou přítelkyni. Sobě rovnou, upírku +zkusí trošku soukromější téma a doufá, že ho zase nějak nerozruší+

Nene, žádná přítelkyně. Ani lidská, ani upírka. Dávám přednost, řekněme, nezávazným vztahům. Usměje se. A co vy? Určitě nějakého přítele máte. Taková krásná žena, by těžko mohla být dlouho sama.

Omlouvám se, že jsem tak zvědavá a děkuji, že jste mi odpověděl. Víte, docela mě zajímá, jak si žijí upíři. Tak trochu mě... fascinují +pousměje se+ Ano, mám přítele. Máte pravdu, nedokážu být sama

V pořádku, ženy jsou prostě zvědavé. Usměje se. No my lidi fascinujeme často a občas je to dost obtížné. Zvlášť když si myslí, že jsme vlastně úplně neškodní. Zamračí se. Na to ale dost často šeredně doplácí.

Zatím toho bohužel o upírech moc nevím, netuším, kde shánět informace, proto jsem začala navštěvovat Slasti, abych se trochu inspirovala. Ale chtělo by to podrobnější prouzkoumání a studium +usměje se+ Já osobně mám z vás respekt +pohladí ho nevinným pohledem+

Tak jen zkoumejte a studujte, vzdělávání není nikdy dost. Usměje se a nad její lichotkou se zatváří samolibě. Tak respekt? Tak to mi lichotí, navíc když mě ani neznáte.

Zkoumám a studuji. A možná ani netušíte, že celý večer +usměje se lišácky+ Možná mám ten respekt z vás právě proto, že vás neznám. Člověk nikdy neví, co může od vás (upírů) očekávat. Máte nad námi moc a jde mi z toho docela mráz po zádech. Nelíbí se mi to +usměje se+

To se upřímně nedivím, že se vám to nelíbí. Mě by se to taky nelíbilo. Ale já mám právě tu výhodu, že mě opravdu máloco ohrozí. Sebejistě se usměje.

Aspoň, že jste solidární +uculí se+ Takže vy jste přímo nedosažitelný? Tak to bych byla taky tak sebevědomá, mít tuhletu výhodu +usměje se zářivě+ Mohu se vás zeptat na to, co mi už hodně dlouho leží v hlavě? +chvíli váha, ale nakonec to riskne+ Jak sháníte... potravu? +ví, že se pohybuje po tenkém ledě+

no samozřejmě se najde pár věcí, který by mi mohly doopravdy dost ublížit, ale to vám určitě vyprávět nehodlám. Uculí se. Možná vás to překvapí, ale je docela snadné v dnešní době sehnat ochotné "jídlo". Jsou lidé, kteří bez upířího kousnutí nedokáží žít. Střelí pohledem směrem k Phillipovi. Ale o tom jste už jistě slyšela. A pokud se nenajde nikdo ochotný podělit se o svou krev... Odmlčí se a blýskne mu v očích. ...vždycky tu jsou ti neochotní.

Jistě, chápu, že mi je neprozradíte +zasměje se+ A ani bych o nich vědět nechtěla. Bylo by to pro mne dost nebezpečné. Ne, to mě nepřekvapuje, slyšela jsem o závislácích na upířím kousnutí, ale myslím, že vzhledem k počtu upírů a závisláků je ten poměr dost nevyrovnaný. Takže myslím, že asi často saháte po těch nedobrovolných +mimoděk zvedne ruku ke svému krku+ Doufám, že teď jste sytý +usměje se+ I když... +vzpomene si+ Taky jsem už byla kdysi kousnuta upírem... a bylo to moc příjemné

Ano to je pravda, docela často. Pohledem pohladí její roztomilý krček, ale je hodnej:)) Nebojte, jsem po jídle. Úsměv. Ale zákusek jsem ještě neměl. Blýskne mu v očích. Vážně? Jste tedy nejen krásná, ale i odvážná. Usměje se.

Svěříte se mi, jak to děláte? S těmi nedobrovolnými? Sám jste mi poradil, že vás mám studovat a nejlepší informace jsou přímo od zdroje +oslnivě se na něj usměje+ Nenazvala bych to odvahou, spíš touhou poznat něco nového

Nakloní se k ní blíž a zadívá se jí do očí. Bude hodnej, žádný hrabání v hlavě:)) Tak předně se u těch neochotných, nesnažím, aby se jim to líbilo. Pro náhodného pozorovatele by to také nebyl hezký pohled. Je to kruté, bolestivé, vzrušující a divoké. Jeho hlas přejde do podmanivého šepotu, oči se mu třpytí jako led prozářený nějakým vnitřním světlem a jeho moc se šíří místností, jako chladný vítr, který ale zároveň bodavě hřeje.

+kouká mu zpříma do očí, ale necítí žádnou sílu, která by ji ovládala, proto zrakem neuhne, poslouchá jeho zapálené vyprávění a jeho šepot, pronikající jí až pod kůži, ji podivně vzrušuje, sama sebe nepoznává, že si takhle zahrává s tak obrovskou mocí, ale nemůže si pomoct, nedokáže se odtrhnout od těch ledových očí, cítí jeho moc, která vysílá do jejího těla mrazivou vlnu, kterou hned nato vystřídá spalující žár, neví však, co od něj může očekávat, proto nerada, ale při smyslech, sklopí zrak a jen tiše vnímá dozvuky té moci, která rozechvívá její tělo+ Děkuji, že jste mi to tak názorně vysvětlil +zašeptá, pořád hledí do země+

Když sklopí zrak, přes rty mu přeběhne slabý úsměv. Rád jsem vám rozšířil obzory. Pousměje se.

Myslím, že se mi to bude do budoucna hodit +pousměje se+ Co kdybyste mi teď pověděl něco o vaší hierarchii? To doufám, nebude tak nebezpečné

No je to poměrně složité. Nejvýš stojí Upíří Rada, která tu je od počátku našeho rodu, samozřejmě členové se střídají, i když někteří v ní byly víc než dlouho. Kontrolují dodržování zákonů, vynášejí rozsudky a podobně. Pak jsem Vyšší upíři, což jsem třeba já a Jean-Claude. Většinou Vyšší kontroluje určité území, dává pozor na upíry, kteří se tam vyskytují, a řeší problémy, které mohou vzniknout. Je to složitý systém a těžko se to vysvětluje. Pokrčí rameny.

Tohle mi stačí, pochopila jsem to, alespoň to základní třídění +když se dozví, že Asher je vyšší, i když tomu moic nerozumí, pocítí jakýsi větší respekt+ Co děláte s těmi, co se prohřeší proti řádu?

No, trestáme podle míry provinění. Od zamčení v rakvi se stříbrným křížem z vnitřní strany víka, přes využití různých fóbií proviněného až po smrt. Ďábelsky se usměje.

Tak to jsou tedy opravdu kruté tresty. Nepáráte se s tím, ale chápu, že autorita a pořádek se musí respektovat. Ale smrt? Myslela jsem, že upír je nesmrtelný +zase něco, co ještě nevěděla+

Ale drahá, všechno je smrtelné, jen někdy trvá trochu déle, než je ta smrt je definitivní. Teď se usmívá vysloveně krutě

+až ji zamrazí z toho jeho úsměvu, který jí připomíná otevřenou ránu a po zádech jí přejde mráz+ Takže nic netrvá věčně +usměje se a na chvíli se odmlčí+ Doufám, že se vám na mém plesu líbí. Tančíte vůbec? +zkusí změnit choulostivé téma+

Její pocity cítí, jakoby je sám prožíval a moc si to užívá, zmetek jeden:P:)) To víte, že líbí. A ano, tančím. On se tomu člověk po nějaké době nevyhne, navíc v jisté době se bez určitého vystupování neobejdete. A co se v mládí naučíte...no znáte to. Usměje se a zase je to hodnej kluk

Tak to je moc dobře. To si spolu můžeme zatančit +neptá se ho, jestli chce nebo ne, prostě ho chytne za ruku a dovede na parket, přinejhorším ji ovládne sám+ Tak, prosím, můžete mi ukázat své staleté umění, co jste se to v mládí naučil +usměje se, chytne ho kolem pasu a nechá se jím vést+

Sebejistě se ušklíbne a nechá se odvést na parket. Přitáhne si ji k sobě, pevně ale jemně ji drží jednou rukou kolem pasu a začne tančit. Bez námahy ji vede, pohybuje se jako by měl v těle svaly, které jiní nemají. Dívá se jí dolů do tváře a slabě se usmívá. Hmm, tak co myslíte, je mé taneční umění obstojné? Udělá prudkou otočku, že kdyby ji pustil, vymete celý sál, ale samozřejmě ji drží a v očích mu tančí ďábelské plamínky.

+tak kvůli tomuhle ho vyzvala k tanci, aby pocítila, jaké to je vznášet se nad parketem a nedotýkat se země, zažít něco, co ještě nezažila, připadá si jako pírko labutě, pomalu se vznášející ve vánku, dívá se mu nahoru do očí a pro tuto chvíli vnímá jenom ty nebesky modré hlubiny, které ji tak přitahují+ Obstojné? Tančíte nádherně. Je to skutečný zážitek +zašeptá a užívá si ten tanec, pri otočce se málem lekne, že mu ulítne z náruče a instinktivně se ho pevněji chytne a rozesměje se+ Vy si se mnou hrajete, Ashere

směje se jak andílek.No...jenom trošičku. Já si hraju moc rád. O kousek k ní přiblíží tvář a dívá se jí do očí.

Jenže já se nedám, víte? +řekne tiše a plaše se usměje, hledí mu pořád do očí a trochu znejistí, když se k ní ty ledové krystaly přiblíží, opět pocítí ten známý chlad na kůži, přitom uvnitř těla ji spaluje láva+ Máte velkou moc, pane

To věřím, že se nedáte nijak lehce. Přesně to se mi líbí. Zašeptá velmi blízko u jejích rtů. Ano to mám, jste velmi vnímavá, madam. Usměje se a odtáhne se zas do přijatelné vzdálenosti.

+jeho sametový hlas jí rezonuje v ušních bubíncích, ale slova na ni neudělala očekávaný dojem+ To jsou velice zajímavé hry. Skoro jako ty smrtijedské +uculí se+ Och, promiňte, v jakém smyslu máte rád muže? Jako potravu, nebo... +vteřinu zaváhá+ jako sexuální objekty?

Ďábelsky se uculí. Jako oboje. Jsem totiž bisexuál.

Bisexuál? +pozvedne nepatrně obočí, ale nešokuje ji to+ Tak pořád lepší, než homosexuál +pobaveně se usměje+ Tu krev... jak jste říkal... cítíte jenom při poranění, nebo ji vnímáte, jak koluje přímo v žilách?

Mrkne na ni. No pro vás je to určitě lepší. Krev cítím i v žilách, pokud se na to soustředím. Což nedělám nijak často, protože to dost podkopává sebeovládání. Usměje se. Většinou to udělám, než se jdu najíst, případně na lovu. Nic se nesleduje tak snadno, jako když se soustředíte na divoké bušení srdce a krev splašeně šumící v žilách.

+když slyší, jak snadné je pro něj ucítit krev v žilách, instinktivně se od něj trochu odtáhne, aby necítil na své hrudi její divoce bijící srdce+ A teď jste soustředěný? +zeptá se opatrně, neví, v jakém je zrovna rozpoložení+ Cítíte mou krev? Slyšíte mé srdce?

Na chvilku se jakoby zasní a jeho oči se malinko zastřou. Ano, slyším. Buší rychle, divoce. A také cítím vzrušení a slabý nádech strachu? Znovu se na ni podívá, ale je v klidu, přece jen není žádnej amatér a dokáže se ovládat. Mohla by to být pravda, že ze mě máte strach, drahá? Nakloní tázavě hlavu na stranu a slabě se usmívá.

+při jeho slovech se jí srdce rozbuší ještě víc a nedokáže jej zpomalit, zvedne oči k němu a hledá v nich odpověď na otázku, zda jí může být nebezpečný+ Jen blázen by se nebál upíra. Ano, uhodl jste... mám z vás trochu strach. Ale taky cítím podivné vzrušení, které nedokážu popsat a které ten strach zcela přehluší +usměje se tajemně+

Usměje se na ní. Děláte dobře, že se trochu bojíte, ale máte mé čestné slovo, že pokud sama nebudete chtít, nepolezu vám ani do hlavy, ani na krk a - což je mi docela líto - ani do postele. Uličnicky se usmívá a ladně ji provádí po parketu

+při jeho slovech se jí na pár tepů zastaví srdce a má co dělat, aby na ní nepoznal tu indispozici+ Tak to jsem vám opravdu vděčna, drahý Ashere, že mi dáváte na výběr, co vám mohu dovolit a co ne. Je to pro mne opravdu velká čest, protože to pro upíry není vůbec typické +je ve velkých rozpacích+ Vynasnažím se vás za tu důvěru nezklamat

Vy mě zklamat nemůžete, ať uděláte cokoliv. Usměje se.

To zní jako lichotka, pane +lehce se začervená a sklopí oči, přitiskne se k němu a užívá si ten nadpozemský tanec, má pocit, že se s ní s lehkostí přímo vznáší nad zemí + Ještě vás tanec neomrzel? +usměje se vesele+

Také to lichotka byla. Vám se totiž lichotí hrozně snadno. To víte, že neomrzel. Dlouho jsem neměl příležitost zatančit si s krásnou ženou. Usměje se. A vás? Nebolí vás třeba nohy? Mrkne na ty střevíčky uzoučké, na vražedném podpatku. Nevypadají dvakrát pohodlně.

Ashere, uvádíte mne do rozpaků +usmívá se na něj+ A konkrétně od vás se to moc krásně poslouchá. Ne, nohy mě vůbec nebolí, protože se mi zdá, že se ani nedotýkám země. Jak to děláte?

To se omlouvám. Uculí se a je vidět, že mu to moc líto není. No to víte, léta praxe. Navíc vy jste jako pírko. Nejtěžší na vás jsou určitě ty šaty. Okoukne nákladnou róbu.

Neomlouvejte se, není za co +rozesměje se při jeho komplimentu+ Tak ty šaty váží opravdu dost +culí se+ Ashere, budu si možná teď trochu zahrávat, ale říkal jste, že dokážete ovlivnit to, aby se to vašim... obětem... líbilo, nebo naopak trpěli u toho. Jak to máte rád vy?

Upřímně dávám přednost tomu, když se jim to nelíbí. Když trpí, jako jsem trpěl já, když mě mučili. Oči mu znatelně ztvrdnou. Ale co se týče sexu, jsem raději, když se to líbí všem zúčastněným. Usměje se. I když ani tam mi trocha bolesti nevadí a nemusím to být zrovna jen já, kdo ji působí.

Nebudu se vás ptát, co vás v minulosti potkalo, radši se budeme bavit o hezkých věcech. Takže vy jste tak trochu sado-masochista? +usměje se na něj+ Víte, že jsem si to i myslela? Teda, přiznám, na masochistu bych vás asi moc neodhadovala, nedokážu si představit, že byste někomu dovolil, aby vám způsoboval bolest, ať už jakoukoliv +při těchto slovech jí projede tělem zvláštní vlna, kterou zatím nedokáže popsat+

No musím přiznat, že ubližovat bych si nechal pouze od jediného člověka, kterého znám. Jinak jsem to já, kdo ubližuje. Pousměje se.

Smím vědět, kdo je ten šťastný, který vás může mít beztrestně ve své moci? +tuší+ Nechat si ubližovat od vás, Ashere, by bylo přáním všech žen... a mužů taky +živě si to představí a mimoděk si smyslně olízne rty, ani si to neuvědomuje+

Smíte. Samozřejmě je to Jean-Claude. Usměje se. Myslíte, že by někdo stál o to, abych mu ubližoval? Pozvedne obočí. No jestli někoho takového znáte, pošlete ho za mnou do Slastí. Ďábelsky se usměje. Milerád mu vyhovím. Blýskne mu v očích.

+uculí se, tušení ji nezklamalo+ Myslím, že máte v sobě takovou dávku charisma a magické přitažlivosti, že by o to stál snad každý a ještě by se vám sám nabídl, abyste mu laskavě mohl ubližovat +uculí se+ Možná znám...

A pak kdo tady komu lichotí. Usměje se. Znáte? A kdopak to je? Je tady? Zvedavě se rozhlédne po sále.

Máte pravdu, omlouvám se. Nějak jsem se pozapomněla, ale to je tou vaší nebezpečnou mocí, která mě celý večer mámí a okouzluje +snaží se z toho vykroutit, když už se tak hloupě prozradila+ Snad nečekáte, že vám to prozradím +usměje se+

Zasměje se a ten zvuk jakoby po ní přímo stekl, jako teplá přikrývka. Já nemám nejmenší tušení, jak by jste se chovala, znám vás pár hodin. Ale líbí se mi, jak se chováte teď. Zblízka se jí podívá do očí. Jste sladká... Zašeptá.

+jeho smích ji přikryje jako čerstvě napadaný sníh a pod tou jeho tíhou se celá roztřese, jako kdyby ji doopravdy studil+ Líbí? Vždyť se chovám... hloupě +řekne tiše a když se jí opět podívá zblízka do očí, jeho pohled ji bodá jako tisíce ostrých jehliček° Sladká jako... krev? °provokuje a na chvíli zalituje, že není vytesaná z chladného mramoru, protože sama neví, jak dlouho mu ještě dokáže vzdorovat+

Ještě mnohem sladší, než krev... Zašeptá těsně u jejího ouška a jemně, jakoby omylem, po něm přejede rty.

+zdá se jí, jakoby ten jeho šepot slyšela ze všech stran v mnohonásobné ozvěně... sladší... sladší... sladší... zmateně se mu podívá do očí a když se jeho rty dotknou její kůže - víc než dotknou - pocítí závrať a do celého těla se jí rozeběhnou rozžhavené jiskřičky, zavře oči a tiše vydechne jeho jméno+ Ashere... +je ale silnější, než si Vyšší myslí, neodhadl ji, vymaní se s námahou z jeho moci, podívá se mu do očí a trochu roztřeseným hlasem promluví+ Hrajete si se mnou, pane. Ale mne se vám nepovede ulovit +pokusí se o plachý úsměv+

Krásně se na ni usměje. Skláním se k vašim nohám, madam. Vaše sebeovládání je obdivuhodné. Ale já se nikdy nevzdávám a času mám opravdu spoustu. V těch slovech je spousta temně hříšného příslibu, ještě podbarvená jeho vyzývavým úsměvem.

Děkuji za kompliment, pane, ale zklamu vás. To není mé sebeovládání, to je láska, která mě nutí držet se od vás dál. Myslíte si, že upír vašeho formátu dokáže zlomit její pouto? +lehce se ušklíbne, ale pak přiblíží své rty k jeho uchu a zašeptá+ Smiřte se s tím, že tentokrát jste prohrál. Vzdejte se a uznejte svoji porážk

Zatváří se jak raněný tygr. Takže láska? Musím přiznat, že vašemu vyvolenému dopravdy závidím. Ale smířilivě se usměje. No...dobrá... Ale jen pro tuto chvíli. Vyhrála jste bitvu, ale válka pokračuje. Temně se usměje.

+ triumfuje, je ale ve střehu, nezdá se jí, že takový lovec, jako on by se vzdal tak rychle a bez boje, když ale zahlédne jeho poražený výraz ve tváři, vítězství ji náhle netěší, ostatně, celý večer se s ním velice příjemně baví a nerada by zranila nově nabyté přátelství+ Ashere, drahý, nechci být s vámi ve válce. Vašemu šarmu a charisma se opravdu jen velice těžko odolává +pohladi mu jeho zhrzené ego+ Ale nechci se stát jednou z mnoha vašich obětí

Ach, to ale není válka v pravém smyslu. Víte, když jste na světě už tak dlouho, jako já, máloco vás už dokáže vyvést z míry, zaujmout tak, jakoby se ve vás rozhořela nová jiskra. Usměje se. A přesně něco takového teď cítím já. Takže se nenechte mýlit, úplně jsem to rozhodně nezvdal. To jen pro tento ples. Ďábelsky se uculí. A jednou z mých obětí? To už vy vůbec být nemůžete, protože se naprosto lišíte od všech lidí, které jsem kdy poznal.

+roztomile pozvedne jedno obočí+ Čemu vděčím za to, že jsem ve vás rozhořela tu doutnající jiskru? +lehce zvlní koutky rtů+ Jenom abych věděla, čeho se mám vyvarovat, aby ta malá jiskřička nevzplála mohutným ohněm. Věřte, drahý Ashere, že jen velice nerada bych vás měla za svého nepřítele +hledí mu směle do očí a uvědomuje si, jak jsou nádherné a uhrančivé+ Prozradíte mi, čím se odlišuji od ostatních? +usměje se okouzlujícím úsměvem+

No upřímně ani nevím, čím, ale jednak jste krásná, ale hlavně se s vámi hrozně příjemně povídá. Mám chytré a duchaplné ženy. Usměje se. A myslím, že aby jste si ze mě udělala nepřítele, musela by jste provést něco oppravdu hrozného. Pousměje se.

Myslím, že vás - s vašimi staletými zkušenostmi se ženami - krása už nedokáže vyvést z rovnováhy. Těší mne, že vám je příjemné si se mnou povídat, cítím to stejně. Takže to znamená, že mi od vás nic nehrozí? +poleví na opatrnosti+ Nemám v úmyslu vám provést nic, co by se vám nelíbilo, pane +mrkne na něj pobaveně jedním očkem+

to sice máte pravdu, ale právě těmi staletými zkušenostmi a řekněme i přesycením, dokážu krásu ocenit. Jsem z části Francouz a ti si na cokoliv krásného potrpí. Usměje se vpravdě francouzsky. A co by vám mělo odemě hrozit? Zatváří se jak ten nejnevinnější andělíček.

Vy jste Francouz? +vykřikne nadšením+ Tak to je úžasné! Já jsem taky Francouzka +rozesměje se+ Máme toho společného víc, než jsme oba tušili +zasměje se jeho andělskému výrazu+ Vypadáte sice docela nevinně, ale neznám vás, nevím, čeho jste schopen, tak nedokážu odhadnout, jestli mi něco hrozí. Jenom jsem byla varována, abych se nezaplétala s upíry.

Kouzelně se usměje. Tak vidíte, nejspíš proto si tak rozumíme. Byla jste varována? Pozvedne obočí, tohle ho vážně zajímá. A kýmpak, jestli to smím vědět? Usmívá se.

Já vám řeknu, kým a vy tu osobu zlikvidujete. Nene, neřeknu vám nic +našpulí rtíky+ Stejně je to jedno, neposlechla jsem +usmívá se šibalsky+

Zlikviduju? Úplně udiveně. Tedy, za co mě máte, drahá Styx? Prostě mě jen zajímá, co kdo říká. Usmívá se. Přece mě nechcete tak napínat, hmm? Nakloní hlavu na stranu a upírá na ni svá husky očka.

Odpusťte, pokud jsem vás urazila, ale není to jedno, kdo mě varoval? +nehodlá to prozradit+ Nechcete se bavit o něčem zajímavějším? +navrhne mu a přemýšlí, čím by upoutala jeho pozornost+ Jak se těšíte na své vystoupení?

Jen se usměje její neústupnosti a nechá to plavat. Těším se docela dost. Jsem zvědavý na reakce hostů a hlavně na to, co Jean-Claude vymyslí. Usměje se. Doufám, že si ho nenecháte ujít.

Slibuji, že se určitě přijdu na vás podívat. Tohleto si přece nenechám ujít. Jsem na vás moc zvědavá, co předvedete +mrkne na něj významně+ Přivedu sebou i pár přátel. Uvidíte, že se vaše vystoupení bude líbit. Jste nový, neokoukaný a taky... +neví, jak to říct, aby to nevypadalo jako lichotka+ něco extra.

Zasměje se a ten zvuk zní téměř hmatatelně, jako by ji hladil po kůži. Tak něco extra? To je opravdu zajímavé přirovnání. Doufám, že vaše očekávání nezklamu a stejně tak vaše přátele. To bych opravdu nerad. Usměje se. Teď mě napadá, nemáte žízeň? Nebo hlad? Zeptá se s úsměvem.Uculí se na ni. Upřímně, mě docela...vyprahlo.

+při jeho smíchu opět na okamžik prožije ten velice příjemný pocit, jako kdyby ji přikryl hedvábným závojem své moci, naštěstí vyprchá dřív, než ji zase ovládne+ Já vím, je to trochu nevhodné přirovnání, ale nic výstižnějšího mě nenapadlo, abyste si o sobě zase moc nemyslel +culí se+ Tak po vašem vystoupení vám moc ráda sdělím své dojmy, pokud vás bude zajímat můj skromný názor +pozvedne s úsměvem k němu oči+ A víte, že ano? I když je mi ve vašem objetí moc příjemně, docela ráda bych si už sedla a dala něco dobrého +hlavně je zvědavá, co si dá on+

Jistě, že mě váš názor zajímá. Konstruktivní kritika je potřeba, aby jsme věděli, co bylo ok, a co je třeba vylepšit. Usmívá se. Jestli je vám mé objetí příjemné, vůbec vás nemusím pouštět. Uculí se a zvedne si ji do náruče, jakoby nevážila vůbec nic. Zblízka se jí dívá do tváře a jeho zlaté vlasy ji lehtají ve výstřihu šatů. Zastaví se s ní až u občerstvení, ale stále ji drží

Budu vás bedlivě sledovat kritickým okem, tak se hodně snažte +řekne laškovně a když si ji najednou zvedne do náruče, oči se jí na chvilku rozšíří překvapením, ale ustojí to a z bezpečnostních důvodů, co kdyby mu vypadla z náruče, ho oběma rukama obejme kolem krku a celou cestou předlouhým sálem si beze slov navzájem hledí zblízka do tváře, z té jeho blízkosti, těsnější než při tanci, se jí zatemňuje mozek, za nic na světě mu to ale nedá znát, až když se zastaví u stolu, probere se ze snění+ Tak co byste si dal, Ashere? +zvědavě, co si jako upír vybere+

Významně se na ni zadívá. Dát si můžu pouze jednu věc. Usměje se a a sáhne po svém pití. Je mi to moc líto, ale budu vás muset opustit. Musím pomoct Jean-Claudovi s organizací mého vystoupení. Vysvětlí. Takže na krásnou hostitelku a úžasný ples. Pozvedne s úsměvem sklenku.

Tak ještě, že jsem kvůli Becce počítala i s touto variantou a zajistila speciální pití +rozesměje se+ Jistě, chápu, že máte spoustu práce s přípravou programu. Nebudu vás zdržovat už ani minutu, abyste měl dostatek času promyslet si své vystoupení +věnuje mu poslední okouzlující úsměv+ Bylo mi opravdovým potěšením vás poznat, pane +ukloní se mu a otočí se k odchodu+

Přiťukne si s ní na rozloučenou a sladce se usměje. Potěšení na mé straně, madam. A než vůbec stačí dokončit načatý krok, bleskurychle po ní hmátne, přitáhne si ji k sobě a na rty ji vtiskne krátký, ale o to vášnivější polibek. Budu se těšit, až vás uvidím ve Slastech. Zavrní tichounce u jejích rtů a než se stačí vzpamatovat, je fuč.

+když si ji stáhne k sobě, hodně ji to překvapí, něco takového vůbec nečekala a při jeho vášnivém polibku, beroucím jí dech, se jí rozšíří zřítelnice úžasem, ještě chvíli po jeho odchodu tam ohromeně stojí, pomalu se vzpamatovává, nenápadně se rozhlédne po okolí a když vidí, že si nikdo ničeho nevšiml, špičkou jazyka si olízne políbené rty, tajemně se usměje a rychle odkráčí věnovat se hostům+

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.